Tento článek je napsán, aby odpověděl na otázku Vinná réva a její pěstování na pergole, možná se chcete dozvědět i širší souvislosti. Zde je výběr toho nejlepšího k tématu vína réva stříhání, včetně zkušeností ostatních čtenářů.
Nebo si můžete přečíst článek Pěstování vinné révy pro začátečníky, který úzce souvisí s tímto článkem.
Nároky na pěstování vinné révy u pergoly
Výsadba vinné révy je závislá na velikosti pergoly. Před samotnou stavbou pergoly, na níž plánujeme pěstovat vinnou révu, musíme počítat s tím, že půjde o velký pěstitelský tvar. U révy pak platí zásada, že nadzemní část révového keře by měla být takzvaně v rovnovážném stavu s podzemní částí keře, tedy se samotným kořenovým systémem. Pokud tuto zásadu dodržíme, pak jsme na dobré cestě.
Vinná réva a její pěstování na pergole, je hlavní myšlenka, která vedla k vytvoření tohoto článku. Můžete se dozvědět i širší souvislosti, zde je výběr nejlepších momentů souvisejících s tématem jak stříhat vinnou révu na pergole
Také se můžete podívat na článek Příprava na pěstování vinné révy pro začátečníky a dozvědět se další související informace.
Příprava půdy
V místě pěstování révy je třeba důkladně připravit půdu a dodržet následující kroky:
- Odstranit původní zeminu.
- Přisypat kvalitní zahradnický substrát.
- Vykopat jámu o rozměrech 50 x 50 x 50 cm.
- Zajistit dostatečnou závlahu nejen při zapěstování tvaru.
- Ke každému opěrnému kůlu pergoly vysadit jednu sazenici.
Popřípadě nabízíme ještě článek Jak pěstovat vinnou révu, který vám může pomoci lépe porozumět této problematice.
Před stavbou pergoly
Před samotnou stavbou pergoly, na níž plánujeme pěstovat vinnou révu, musíme počítat s tím, že se bude jednat o velký pěstitelský tvar. U révy pak platí zásada, že nadzemní část révového keře by měla být takzvaně v rovnovážném stavu s podzemní částí keře, tedy se samotným kořenovým systémem. Pokud tuto zásadu dodržíme, pak jsme na dobré cestě.
Při tvarování pergoly a následné výsadbě sazenic vinné révy bychom měli myslet na to, že pergola může přinášet stín a chládek, ale rostoucí vinná réva potřebuje přesně pravý opak, tedy dostatek světla. Proto se doporučuje, aby většina listové plochy a hroznů byla rozmístěna na stěnách pergoly, a nikoli skryta před paprsky uvnitř. Řešením může být například jednostranná pergola, která je otevřená a slunečním paprskům nic nebrání v kontaktu s hrozny.
Za zmínku stojí také článek Stavba pergoly.
Menší pergola
K pergole se vysadí jeden keř, a to v místě, kde bude dostatečný přísun vody, aby jedna sazenice mohla vytvořit mohutný tvar s rozlehlou vodorovnou korunou. Až do vodorovně umístěné konstrukce vyvedeme jen holý kmen (bez postranního obrostu) přecházející do rozvětvené části keře položené na pergole. Na rameni provádíme řez plodonosného dřeva ve formě polotažňů (polooblouků). Jednotlivé polotažně jsou od sebe vzdálené 0,6 až 0,8 m a jsou z nich vyvázané vodorovné plochy tak, aby se rostoucí letorosty nepřekrývaly. Je-li plocha pergoly velká, rozvedeme takto několik kordonových ramen (způsob tvarování révy vinné) paprskovitě rozložených. Síť z drátů tvořící čtverce o velikosti 0,5 m upevníme na vodorovný rám pergoly.
Nebo se ponořte hlouběji do tématu a přečtěte si článek Řez vinné révy pro začátečníky, který přináší další nové pohledy v souvislostech.
Větší pergola
Keře vysadíme ve vzdálenosti přibližně 2 m od sebe kolem vodorovné konstrukce, přičemž ramena směřují dovnitř plochy pergoly. Je-li pergola širší než 4 m, musíme vysadit více keřů, a to i dovnitř pergoly, přičemž jejich rozvádění provádíme stejným způsobem, jak je popsáno výše.
Stolní odrůdy, které se doporučují pro pěstování na zahradě, můžeme také tvarovat do takzvané lyry, která se vyznačuje opěrami (drátěnkami) ve tvaru písmena „V“. Tento způsob je vhodný při pěstování většího množství keřů.
Pergola by měla být dostatečně pevná, aby unesla relativně velkou tíhu listů, dřeva a hroznů, které se na ní budou pěstovat. Dále musíme zabezpečit dostatečný přísun vláhy a světla po dobu pěstování révy.
Vzdálenost sazenic
Vysazování je odvislé od velikosti a umístění pergoly. Keře vysazujeme ve vzdálenosti přibližně 2 m od sebe kolem vodorovné konstrukce, přičemž ramena směřují dovnitř plochy pergoly. Výsadbu provádíme do jamek širokých 20 cm a do hloubky 30 cm, přičemž místo štěpení bude 3–5 cm nad povrchem půdy. Poté musíme do jamky nalít alespoň 5 litrů vody, která na začátku ulehčuje růst. Na konci výsadby zeminu kolem sazenice udusáme.
Nebo si můžete přečíst článek Druhy a odrůdy vinné révy, který úzce souvisí s tímto článkem.
Jak na hnojení vinné révy
Při zapěstování révy se dbá na vytvoření kmínku z jednoho letorostu, který se po výsadbě podporuje pouze závlahou. V prvních letech zapěstování tvaru nehnojíme dusíkatým hnojivem, to používáme až cca po 4 letech od výsadby. Pokud by se nám nepodařilo kmínek vypěstovat hned první rok, nevadí, celý tvar opět seřízneme a můžeme se o to pokusit i v letech dalších.
Také se můžete podívat na článek Podzimní řez vinné révy a dozvědět se další související informace.
Zkracování letorostů pro růst na pergole
Odstraňování nepotřebných letorostů, tedy spících oček rostoucích na starém dřevu (vlky), se označuje jako podlom. Nahoře na kmínku vždy ponecháme 2 letorosty, které rostou ze zásobního kmene. Na tažni necháme jen výhony z hlavních oček, ostatní (z podoček) odstraníme (vylamujeme rukou). Podlom se dělá včas, kdy je valná část výhonů dlouhá jen asi 15 cm nebo i méně.
Takzvaným osečkováním se zkracují příliš dlouhé letorosty, konkrétně se jedná o odstraňování růstových vrcholů v době, kdy se dostanou přes vrchní dráty a ohnou se dolů. Listová stěna by po osečkování měla mít výšku asi 130 cm. Většinou je nejvhodnější osečkovat, když výhony přerůstají asi o 30 cm horní dvojdutí. Při hodně bujném růstu se osečkuje ještě před kvetením, podpoří to násadu plodů. V pozdějším období se tímto zákrokem ukončí růst a dřevo vyzrává. Pokud réva pěkně roste, dělá se tento zákrok i několikrát. Nejčastěji se však začíná osečkovat po odkvětu a pak ještě dvakrát (naposledy koncem srpna).
Vylamováním zálistků (fazochů) se odstraňují listy jen v zóně hroznů a ve spodní třetině letorostů, ale i tak se na nich nechávají 2 listy. Často se to dělá také tak, že nad nejvyšším hroznem na výhonu se už zálistky nechají. Vylamuje se ručně, když jsou fazochy malé. Fazochy v horních partiích zakracujeme na 3–4 listy. Fazochy, které jsou na výhonech ze zásobního čípku, můžeme vylámat všechny. Zlepší se tím vyzrání oček a prospěje to úrodě v následujícím roce.
Odlisťováním se odstraňují staré listy nebo listy, které příliš zastiňují květní laty (před kvetením). Po násadě bobulí (začátek července)se ulamují listy, které příliš zastiňují budoucí hrozny.
Probírka hroznů se provádí při velké násadě již v květenství. Na letorostu se nechávají nejvýše 2 květenství. Zvýší se tím cukernatost i velikost pozdějších zbylých bobulí. Až se objeví bobule, probírají se ještě hrozny a ponechává se jen 1 hrozen na letorostu. Odstraňují se ty hrozny, které jsou na letorostu výše, dále hrozny na slabých nebo málo olistěných letorostech.
Uvedené informace jsou pouze jakýmsi úvodem. Když se pustíte do pěstování vinné révy, rozhodně se vybavte odbornou literaturou, v níž se dozvíte důležité informace o vedení, řezu, výživě a řadě dalších důležitých informací. Dostane se vám odměny v podobě úžasných čerstvých hroznů.
Popřípadě nabízíme ještě článek Kdy stříkat vinné révy – správné termíny postřiků podle fáze růstu. Praktický zkušenostní průvodce, který vysvětluje, kdy stříkat vinné révy podle fáze růstu, ne podle kalendáře. Ukazuje správné termíny postřiků, nejčastější chyby a funkční postup pro hobby pěstitele.
Kdy se ořezává vinná réva
Péče o révu v prvních letech má význam především pro vývoj mohutného kořenového systému, který snadněji zajistí trvalou sklizeň a přečká i suchá období. Po výsadbě půdu v meziřadí zkypříme a totéž opakujeme i v pásech kolem sazenic, které je nutné udržovat bez plevelu. Prokypřování je přínosné pro růst kořenů, napomáhá totiž udržet vláhu v půdě, která je v prvním roce důležitější než přihnojování.
Výhony o délce 7 až 10 cm ponecháváme pouze 2, ostatní vylamujeme. Jeden z nich následně zaštípneme a ani v létě jej nenecháme narůstat. Nejsilnější naopak během léta stále vyvazujeme k opoře, aby byl vzpřímený, což napomáhá posílení růstu. Na vzpřímeném letorostu vyrůstají fazochy (zálistky), které musíme neustále vylamovat.
Autor: © Mgr. Světluše Vinšová
Foto: © Wyre