Suchá skvrnitost
Neofusicoccum parvum je druh houby, který patří do rodu Neofusicoccum a čeledi Botryosphaeriaceae. Nemá uveden žádný poddruh. Tento rostlinný parazit, je zodpovědný za suchou skvrnitost listů bobkovišně [1]. I další patogeny z říše hub a bekterií mohou způsobit podobné příznaky. Například houba Wilsonomyces carpophila, dříve nazývaná Stigmina carpophila nebo jednoduše Coryneum (rodu Coryneum) je rostlinná patogenní houba způsobující suchou skvrnitost listů bobkovišně.
Houby nenapadají jen listy, dochází také k poškození výhonů, zejména u broskvoní. Na výhonech se pak také objevují hnědé, červeně lemované skvrny kulatého až protáhlého tvaru, ze kterých vystupuje míza. Pokud jsou tenké výhonky pokryty skvrnami, odumírají. Na silnějších výhonech se v důsledku obranných reakcí keře tvoří rakovinné hálky.
Patogen je zatím znám pouze ve své bezpohlavní formě. Přezimuje na kůře, na výhoncích napadených rostlin a v ovocných mumiích s výhonovým myceliem a konidiemi, které jsou velmi odolné vůči dehydrataci a nízkým teplotám.
Ve vlhkém, chladném, deštivém jarním počasí se explozivně množí. V oblastech s nízkými srážkami proto dochází k malému zamoření. Ohroženy jsou zejména oblasti s častou a intenzivní tvorbou mlh, která vede k tvorbě rosy. Konidie se šíří dešťovými kapkami. Houba vstupuje do tkáně přímo přes epidermis nebo přes průduchy. Vzhledem k tomu, že spory nově vytvořené v místech infekce jsou při dešti smyty, jsou často nejvíce postiženy nejspodnější listy.
Olistění vyrostlé od července se téměř nikdy nenakazí, protože se stalo příliš odolným a teploty v tomto ročním období již nejsou pro houbu ideální. To ale nebrání infekci mladých výhonků v této době, která pokračuje až do podzimu. Houba proniká hlavně přes připevňovací body spadaného listí.
Za vlhkého počasí jsou možné pozdní infekce ihned po opadnutí listů. Preferovanými vstupními body jsou ještě nezazátkované připojovací body listů, které se nacházejí přímo pod pupeny vytvořenými pro příští rok. Odtud houba proniká do výhonku a ničí očka a okolní tkáň kůry.
Masivní výskyt suché skvrnitosti vede k předčasnému opadání listů, odumírání, výtoku mízy a k neúrodě.
Reakce na změny prostředí
Bobkovišně běžně vykazují symptomy dírek v listech podobných těm, které vznikly kvůli napadení plísněmi. Tyto dírky na listech bobkovišně vytvořily pouze jako reakci an změnu podmínek v jejich okolí, tak zvaný kulturní nebo environmentální stres. Příznaky se mohou vyvinout u bobkovišně pěstované v kontejneru i v zemi. Někteří pěstitelé pozorovali, že rostliny jsou náchylnější k rozvoji symptomů, když jsou pěstovány v nádobách. Bobkovišeň portugalská (Prunus lusitanica) je téměř odolná proti těmto projevům a proto se nejlépe hodí k pěstování v květináči.
Postřik a ochrana
Proti plísní se bojuje s fungicidy na bázi mědi nebo organickými fungicidy. Důležité je také pravidelným řezem udržovat keřový porost vzdušný. Napadení pupenů je možno omezit podzimním ošetřením měďnatým fungicidem, případně za velmi teplých period v průběhu zimy a v předjaří. Pro podzimní a jarní postřik jsou doporučeny měďnaté fungicidy, jako je CHAMPION 50 WP, popřípadě se mohou použít organické fungicidy: Luna Experience a Zato 50 WG.
Fotografie
Přikládáme zde fotografie nejen napadené bobkovišně, ale také ovocných stromů, protože je nutné tuto chorobu hlídat na celé zahradě a v jejím okolí. Spory plísně se přenáší za deště, kdy se vlivem větru do kapek deště dostanou jednotlivé spory z okolních nákaz a rozšíří se tak na nové hostitele.
- Zde se můžete podívat na obrázky výskytu suché skvrnitosti na bobkovišni.
- A zde jsou fotografie, na kterých je vidět suchá skvrnitost na listech ovocných stromů.
