Tento článek je napsán, aby odpověděl na otázku Vinná réva - množení, možná se chcete dozvědět i širší souvislosti. Zde je výběr toho nejlepšího k tématu vinná réva množení, včetně zkušeností ostatních čtenářů.
Nebo si můžete přečíst článek Příprava na pěstování vinné révy pro začátečníky, který úzce souvisí s tímto článkem.
Vypěstujte si vlastní sazenice
Réva vinná se dá množit dvěma způsoby, buď vegetativním, nebo generativním. Vegetativní množení spočívá v nařezání menších či větších částí z původní rostliny a zabezpečení jejich dalšího růstu. Jedná se například o meristémové množení, štěpování, hřížení, řízkování. Svým způsobem jde u všech těchto způsobů o klonování původního keře s dobrými vlastnostmi. Generativní způsob spočívá v přirozeném způsobu množení semeny.
Vinná réva - množení, je hlavní myšlenka, která vedla k vytvoření tohoto článku. Můžete se dozvědět i širší souvislosti, zde je výběr nejlepších momentů souvisejících s tématem množení vinné révy
Také se můžete podívat na článek Pěstování vinné révy pro začátečníky a dozvědět se další související informace.
Jak řízkovat vinnou révu
V krutých nevinařských podmínkách můžete na rozdíl od vinařských oblastí, kde řádí révokaz, použít pravokořenné sazenice.
Postup: Nařežte řízky asi 40 cm dlouhé (listopad, prosinec), ponechte na nich pouze nejvyšší očko, ostatní vyslepte. Uložte do igelitu a postavte do sklepa. Na jaře dejte zakořenit do skleníku do vlhkého písku při teplotě nad 20 stupňů C. Důležitá je vzdušná vlhkost. Kdo má vytápěný skleník, může řízky zasadit už třeba v lednu. Po zakořenění sázejte do květináče nebo na zvolené stanoviště.
Jednodušší možnost
Pomocí bylinných řízků. Odeberte řízky v zeleném (bylinném) stavu v druhé polovině května – jednoočkové, část listu ponechte, je to důležité! Tyto řízky dobře zakořeňují, chce to jen vyšší teplotu kolem 25–28 stupňů C a vysokou vzdušnou vlhkost.
Nejjednodušší možnost
Začátkem března při řezu révy si připravte řízky a hned je zapíchejte někam do záhonu, kde jim nehrozí nebezpečí. Přes léto zakoření a vyroste na nich výhon. Na jaře dalšího roku je vykopejte, zastřihněte výhon na 2 očka a sázejte. Chytá se většina řízků.
Je možné révu také přeroubovat, dokonce na jednom keři můžete mít víc odrůd.
Zde se dozvíte odpověď na otázku Vinná réva - množení. Podobné téma rozebíráme v širších souvislostech a možná se chcete dozvědět více. Zde je výběr nedůležitějších sdělení k tématu množení a řízkování vinné révy a možná tam budou i zkušeností ostatních čtenářů.
Popřípadě nabízíme ještě článek Jak na rozmnožování vinné révy řízky, který vám může pomoci lépe porozumět této problematice.
Přeroubování
Na přelomu května a června roubujte dřevitým roubem do zeleného výhonu.
Postup: Rouby odeberte již někdy v listopadu nebo prosinci, stačí jednoočkové. Lze je skladovat ve sklepě nebo v lednici v igelitu. Na jaře nechte od paty kmínku růst 2 výhony, ty se později přeroubují. Ideální tloušťka těchto výhonů bude při přeroubování kolem 7–8 mm. Rouby namočte na 12–24 hodin do vody, potom roubujte do rozštěpu, stáhněte páskou. Roub by měl začít rašit do týdne, pokud ne, přeroubujte znovu. Lze přeroubovat i zeleným roubem do zeleného výhonu. Ale musíte zakrýt igelitovým sáčkem!
Jestli se zajímáte i o další informace, tak zpracované téma sázení hroznového vína je výběr toho nedůležitějšího, co jsme na toto téma napsali. Mnohdy nám k tomu pomohly i zkušenosti a rady ostatních uživatelů.
Za zmínku stojí také článek Množení řízkováním.
Kdy vysadit víno
Réva se obecně vysazuje od konce března. Má ráda úrodnou půdu v teplých oblastech, ale dá se pěstovat třeba i v podhorských oblastech na chráněných místech (u jižní zdi). Leckdo si pochvaluje bílou odrůdu Krystal, je velmi odolná jak proti chorobám, tak proti mrazu. Vhodný je Prim (Palatina) a mohla by zdárně růst i Chrupka bílá a velmi raný a chválený Vostorg, i Solaris. Z modrých například Chrupka červená, Isabella (Chorvát), Nero, Agát Donskoj, Alden. Z červených Festivalnyj. A novinka Cabernet Cortis.
Jámu vykopejte 0,5 m hlubokou, zkypřete dno, promíchejte s kompostovou zeminou. Zastřihněte trochu kořeny sazenice (asi na 10 cm délky, podporuje to tvorbu nových kořínků). V zahradnictví lze koupit sazenice obvykle s dvěma zavoskovanými očky. Často vyraší výhonů ještě více, nechte však jen jeden, nejhezčí, který roste z hlavního očka, ostatní nemilosrdně odstraňte (co nejdříve, když jsou dlouhé jen několik málo centimetrů). Ten jeden výhon, který zůstane, to bude kmínek.
Výhon dobře poroste, je nutné k němu zapíchnout asi 1,5 m dlouhou tyč, ke které ho vyvazujte, aby rostl stále vzhůru. Čím častěji vyvazujete, tím lépe (asi po 20 cm). Na kmínku pod hlavním vrcholem se tvoří takzvané zálistky, ty musíte v co nejmladším stadiu vylamovat, podobně jako u rajčat. Je tedy potřeba nechat jen ten jeden výhon bez jakékoli konkurence, jakéhokoli obrostu – samozřejmě listy nechte, ty jsou zapotřebí. Někdo může pustit dva kmínky vedle sebe, to se dělá také.
Zkuste se na to podívat i z širšího úhlu pohledu a přečtěte si zpracované téma sazenice réva vina prodej, kde vybíráme vše podstatné.
Nebo se ponořte hlouběji do tématu a přečtěte si článek Jak pěstovat vinnou révu, který přináší další nové pohledy v souvislostech.
Co obnáší výsadba vinohradu
Révu vinnou pěstujeme především na svahovitých pozemcích s jižní, jihovýchodní nebo jihozápadní expozicí. Zcela nevhodná jsou stanoviště exponovaná směrem k severu. Nevhodné jsou také rovinaté pozemky. Výhoda jižních svahů se nejvíce projeví na jaře a potom v září a říjnu, kdy je příjem slunečního záření nejlepší. Porovnáme-li východní a západní svahy, mají východní největší příjem sluneční energie dopoledne, západní odpoledne. Západní svahy dosahují ve slunečných dnech většinou vyšší teplotní maxima než východní svahy.
Stanoviště v lokalitách mimo vinařské oblasti, kde se pěstuje réva jen na zahrádkách, by mělo být co nejvíce exponované k jihu a vhodný je rovněž mírný svah. Je výhodnější, když révu vinnou chrání ze severní strany stavba. Proto ji můžeme vysazovat podél stěny domu.
Ve zcela netypických lokalitách pro pěstování révy vinné se můžeme orientovat podle jiných teplomilných dřevin, například meruněk a broskvoní. Mnohdy rozhodují mikroklimatické podmínky přímo na určitém stanovišti.
Jamky pro výsadbu sazenic vykopeme na předem rozměřeném pozemku. Hloubka každé jamky je asi 30–40 cm, podle velikosti sazenice. Do vykopané jamky přidáme na dno asi 0,5 l dobře uleželého kompostu, biohumusu nebo zahradnického substrátu. Sazenici upravíme, kořeny dobře rozprostřeme na dně jamky a kmínek orientujeme šikmo ke kolíku. Sazenici zahrnujeme a současně zavlažujeme asi 5 l vody.
Aby se podpořil růst mladých sazenic, používáme pouze doplňkovou závlahu rostliny, nikoli dusíkaté hnojení. Lze využívat i plastových tubusů, které podpoří růst révy. Dokud se letorosty nacházejí v tubusu, nemusíme provádět ochranu proti houbovým chorobám, protože se v tubusu nerozvíjejí. V průběhu vegetace rostliny neustále vyvazujeme k opoře. V místě za listem se vytvářejí zálistky, které během vegetace postupně vylamujeme (viz výše).
Tloušťka letorostu pro budoucí kmínek by měla být 8–10 mm. Silnější letorosty mají obvykle horší vyzrálost dřeva a nejsou zárukou dostatečné stability a odolnosti pěstitelského tvaru.
V závislosti na intenzitě růstu révy a podmínkách můžeme dosáhnout požadované výšky kmínku již v prvním roce po výsadbě. Obvyklé to ale není. Nedosáhne-li kmínek v prvním roce žádané výšky, seřízneme letorost na jaře následujícího roku na 2 očka a postupujeme stejným způsobem, dokud se nepodaří zapěstovat kvalitní kmínek.
Autor: © Mgr. Světluše Vinšová
Foto: © Seedle