Facebook Síť X Pinterest email tisk

Kalendář pro vinaře - únor

Napsala Mgr. Hanka Synková

Vydáno , aktualizováno

Kalendář

Révo, révo… co potřebuješ v měsíci únoru?
Réva odpočívá, tak se zeptáme odbornice na vinohradnictví a vinařství z České zahradnické akademie Mělník Ludmily Svobodové.


Obsah článku

Ptáme se odbornice na vinohradnictví a vinařství z České zahradnické akademie Mělník Ludmily Svobodové:

Kdy a jak stříhat vinnou révu

Od minula víme, že v tomto zimním období je réva v postdormanci. Rostliny si odpočaly a jsou fyziologicky připravené rašit, ale vnější podmínky, tedy chladné počasí, jim to nedovolí. V této fenofázi se obvykle provádí řez keřů .

Stříhání vinné révy - návod

A jak vlastně poznáme, že už můžeme začít?

Nejvhodnější je řezat v předjaří, po přejití největších mrazů. To už jsme se podívali, zda a případně do jaké míry očka pomrzla. Termín zahájení řezu záleží především na tom, jak je veliká výměra vinice, kterou je třeba ořezat. Majitelé několika desítek či dokonce stovek hektarů začínají řezat už v prosinci, protože jinak by to do jara nestihli. I ti však s počátkem řezu čekají do prvních mrazů, kdy jsou listy definitivně opadané a je do keřů pořádně vidět, aby bylo jasné, do jaké míry jsou výhony vyzrálé. Řez by měl být ukončen před začátkem slzení.

Jak poznáme, zda opravdu došlo k pomrznutí oček?

Při prvním pohledu se to přímo nepozná. Avšak při zkrácení výhonu jednoletého dřeva je na řezné ráně vidět, zda je výhon na průřezu zelený, tedy živý, nebo hnědý – zmrzlý. A zmrzlý je proto, že na podzim nedostatečně vyzrál, mohli bychom říci, že se „nepřipravil“ na zimu. To je ovšem jen hrubý odhad, protože ne všechny části révového keře jsou stejně citlivé na zimní mrazy. Nejcitlivější jsou právě ty nejdůležitější části – očka na jednoletém dřevě - pomrzají při teplotách okolo mínus 15 °C. O jejich vitalitě se snadno můžeme přesvědčit pomocí nože, když vedeme podélný řež skrz očko. To musí být na řezu také zelené, nikoli hnědé. Pochopitelně, že si vybereme očka na takovém výhonu, který po řezu nechat na keři nechceme. Řezy očkem je dobré vyzkoušet na různých keřích rozmístěných pravidelně po ploše vinice. Míra poškození oček mrazem může být různá v klimaticky odlišných částech vinice a také se významně liší podle jednotlivých odrůd. Tuto kontrolu životnosti oček je vhodné provést v době těsně před zahájením zimního řezu, viz následující obrázky:

Průřez zdravým očkem

Průřez poškozeným očkem

Ještě přesněji míru pomrznutí určit nejde?

Ale ano. Na konci zimy, kdy je réva v postdormaci, lze odebrat réví a nechat je narašit v teple s bazální částí ponořenou ve vodě, podobně, jako to děláme v předvánoční době s barborkami – větvičkami třešní nebo višní. Jen pozor na jednu vlastnost révy, o které byla řeč minule – apikální dominanci. Mohla by totiž vyrašit jen horní očka a výsledek by byl zkreslený.

Co tedy navrhujete?

Odebrané jednoleté dřevo rozřezat na jednooké rouby a teprve pak je nechat vyrašit. Při tomto způsobu kontroly lze také ještě před řezem zhruba odhadnout, kolik hroznů bude v průměru na jednom letorostu, protože základy květenství se ukážou po několika dnech růstu výhonu. A podle této násady se pak stanovuje zatížení keřů při řezu.

Stříhání

Jak stříhat vinnou révu - to co se nám nelíbí, jde pryč? Předpokládám, že ve škole v Mělníku učíte přímo definici řezu...

Za řez se v širším slova smyslu označuje odstraňování nežádoucích částí keře v době vegetačního klidu. Ke správnému provedení řezu je potřebné brát v úvahu určitá pravidla. Od keřů révy chceme, aby přinesly každým rokem pokud možno přibližně stejné množství hroznů v dobré kvalitě, ať už jde o odrůdy moštové na výrobu vína nebo o odrůdy stolní k použití jako ovoce. A tuto svou vůli můžeme rostlinám vnutit jediným způsobem: tak, že jim některé části odebereme a jiné ponecháme. Pokud bychom keře neřezali vůbec, měly by každým rokem větší počet hroznů, které by byly velmi nekvalitní (nízký obsah cukru, vysoký obsah kyselin) nebo by nestačily dozrát vůbec. To bohužel vídáme v opuštěných vinicích nebo u neošetřovaných zahrad.

Když jste řekla řez v širším slova smyslu, jistě také existuje nějaký užší smysl. O co jde?

Pod pojmem řez v užším smyslu slova vinohradníci chápou odborně specifický (zase jsme u těch historických výrazů) terminus technicus: je tím míněna délka jednoletého výhonu s očky, který po provedení řezu na keři zůstane. Přesněji se používá výraz: „krátký řez“ (lépe: řez na krátké jednoleté dřevo) pro krátký ponechaný „zbytek“ jednoletého, tedy plodonosného výhonu, který označujeme výrazem „čípek“. Čípky považujeme za „plodonosné“, a očekáváme od nich dostatečnou produkci hroznů. Některé čípky označujeme „zásobní“; od nich chceme, aby především vyprodukovaly letorosty využitelné pro řez v následujícím roce, i když hrozny samozřejmě přinesou také.

Výraz „dlouhý řez“ (správněji: řez na dlouhé jednoleté dřevo) znamená naopak dlouhý ponechaný „zbytek“ jednoletého výhonu, kterému se říká „tažeň“. Logicky vzato: je dlouhý, tedy se táhne odněkud někam.

A co míníte zatížením keře? Kolik keř unese váhy, vlastně správně hmotnosti?

V podstatě ano, jde o to, kolik keř „unese“ během vegetace hroznů, a to v přímém i v přeneseném smyslu. Jde tedy také o to, kolik hroznů dokáže během roku „uživit“. A o tom rozhoduje ten, kdo řez provádí, tím, že správně zvolí „zatížení keře“. Zatížení keře je tedy počet oček ponechaných na keři po řezu. A protože keře mohou být vysazené v různých sponech, aby toto zatížení mohlo být srovnatelné, přepočítává se ještě na 1 m2. Některé odrůdy (ty s velkými hrozny nebo s velkými výnosy) se řežou na nízké zatížení, to znamená 4- 6 oček na m2, jiné odrůdy (s průměrnými výnosy nebo s průměrně velkými hrozny) vyžadují střední zatížení na 6 – 8 oček na m2. Odrůdy s menší produkcí hroznů či s malými hrozny mohou být zatěžovány hodně, asi na 8 – 10 oček na m2.

Takže počet oček, které po řezu na keři zůstanou, závisí na pěstované odrůdě?

Nejen to. Jaké zatížení keřů vybrat však nezávisí jen na velikosti hroznů či sklizně. Je nutné také přihlížet ke sponu výsadby a k výšce kmene, a to přímo úměrně. V nepřímé úměře je zatížení keře a požadovaná kvalita hroznů. Pokud se u některých kvalitních odrůd předpokládá sklizeň hroznů pro výrobu vín s vysokými přívlastky, jako je např. výběr z hroznů, výběr z bobulí, výběr z cibéb a další kategorie vín, jak je známe z etiket na lahvích, musí být nutně zatížení keřů nižší. Chceme-li vysoce kvalitní sklizeň, hroznů nemůže být na keři mnoho.

Avšak poslední rozhodnutí o tom, jak se ten který keř má zatížit očky, činí pěstitel při samotném provádění řezu. Keře slaboučké, které loni s bídou přežily, nelze v následujícím roce příliš zatěžovat – ostatně na takovém keři ani mnoho réví není. Takové keře se zatěžují velmi málo, třeba jen jedním či dvěma čípky, abychom rostlinu během vegetačního cyklu podnítili k intenzivnějšímu růstu. Naopak keře vitální, které mají pro řez dostatek réví k výběru, každoročně přinášejí dostatečnou sklizeň, lze zatížit více.

Stříhání vinné révy návod

Řekněte prosím konkrétně, jak tedy řezat?

Při každém řezu vlastně keř stále maličko omlazujeme. Prostředkem k tomu jsou zásobní čípky, o kterých jsem se již dnes zmínila, a také pravidlo, na základě kterého se ono omlazení provádí – jmenuje se princip Guyotova řezu. Spočívá v tom, že se na keři z jednoletého dřeva nařezává dvouoký čípek a nad ním plodonosný čípek nebo tažeň. Nad ním (myšleno morfologicky, tedy blíže kmeni nebo starému dřevu) je vždy zásobní čípek. Při rašení z každého očka začne vyrůstat letorost (pokud ovšem očko v zimě nezmrzlo). Z dvouokého zásobního čípku tedy vyrostou dva letorosty, které se v následujícím roce využijí stejně: spodní na zásobní čípek a ten horní na plodonosný čípek nebo tažeň.

Zdravé očko

Zdravé očko

Očko poškozené mrazem

Očko poškozené mrazem

Pokud zásobní čípek takto využít nelze, třeba proto, že jeden z výhonů je krátký, musíme vyhledat jiný vhodný výhon pro nařezání plodonosného čípku nebo tažně a výhon morfologicky postavený pod ním využijeme na zásobní čípek. Vtip řezu spočívá v tom, že vše za jednoletým dřevem, ponechaným na keři, se odřízne, tedy všechno nevyužité jednoleté i dvouleté dřevo. Tímto způsobem se keř každoročně maličko omladí a nerozrůstá se do stran, odborně: „nevysoukává se“. Tento postup je důležitý proto, že při řezu omezuje počet řezných ran. A co pro révu řezná rána, to poškození cévních svazků, které se musí s tímto poškozením vypořádat tak, že „odbočí“. Důsledkem je „křivolaká“ cesta pro živiny proudící z kořenů. Při ponechání většího počtu řezných ran na keři jsou rostoucí letorosty špatně vyživovány. Tento „trošku zmlazovací“ princip se využívá při všech způsobech tvarování keře, ať jde o tvary vrcholové nebo kordonové. Viz následující obrázek:

řez vinné révy obrázky

Zmlazovací řez

A jaké jsou ty způsoby tvarování?

Rozlišují se dva typy: tvary vrcholové a kordonové. Vrcholové tvary tvoří kmen z víceletého dřeva, zakončený jednoletým výhonem, který se podle délky, jak již víme, často označuje tažeň. Tažeň se na kmeni obvykle ponechává jen jeden, někdy (při požadovaném větších zatížení) dva. U kordonových tvarů víceleté dřevo vytváří kromě kmene také ramena, na kterých se nařezávají čípky, vždy střídavě zásobní a plodonosné. Vrcholové tvary se obvykle používají v produkčních vinicích, kde záleží na jednoduchosti a rychlosti provádění řezu. Kordonové tvary naopak často využívají pěstitelé na zahrádkách, kde se pomocí kordonových ramen dají keře tvarovat do požadovaných tvarů, například na pergoly nebo révové stěny. Takováto tvůrčí činnost zahrádkáře často svede k přetěžování keřů vysokým počtem ponechaných oček. Proto je vždy dobré myslet na vhodné zatížení a na fakt, že chceme, aby hrozny dobře vyzrály.

Dnes rozlišujeme řady různých tvarů, které měly svůj postupný vývoj. Při jejich výběru je potřebné brát v úvahu nejen to, co od hroznů budeme očekávat, ale také skutečnost, zda jsou tvary vhodné do našich zeměpisných poloh v závislosti na lokálních klimatických podmínkách. Těm se budeme věnovat někdy příště.

Minule jste mluvila o řezu na hlavu. To je vrcholový nebo kordonový tvar?

Vedení na hlavu je jeden z mála tvarů, které nepotřebují opěrnou konstrukci typu drátěnek. Protože staré dřevo, tedy hlava, je blízko povrchu půdy a na ní jsou nařezané nanejvýš dvouoké čípky, oporu během vegetace potřebují jen zelené letorosty. Těch se ponechává jen několik, ostatní se odstraní ještě v bylinném stavu. A ponechané letorosty stačí čas od času vyvázat k jedinému opěrnému kůlu či tyči, stejně, jako to dělali naši předchůdci. Ti před nástupem zimy kůly z půdy vyndali (přes zimu jejich konce lekce opálili jako ochranu před uhníváním) a keře přiorali nebo přiryli. Tím je ochránili před mrazy, protože očka použitelná v následujícím roce k řezu byla jen na hlavě, pěkně přikrytá zeminou. Hlava neměla ani kmen, ani ramena, tedy není ani vrcholovým ani kordonovým tvarem. Spon při tomto vedení, kdy se ve vinicích pracovalo jen s ručním nářadím, byl poměrně hustý.

Tak proč jsme u vedení na hlavu nezůstali? Vinice tvarované takovýmto způsobem nepomrzaly...

Protože člověk má stále málo. Chce mít víc hroznů, víc vína, větší odměnu za ně. Takže tento způsob vedení byl považován za překonaný, protože vinice měly malé výnosy. Proto se začaly vymýšlet další tvary. Od různých tvarů gobeletů (nízkých způsobů vedení révy vinné s krátkým řezem na čípky a bez opěrného zařízení), kozlíků (modifikace vedení na hlavu s vytažením krátkých postranních ramének ze starého dřeva) a jiných obměn vedení na hlavu, u kterých byla vytažena kratší či delší ramena (ani tato ramena nešlo tak dobře přiorávat) se začaly formovat tvary s kmínky. A teprve na kmíncích byla nařezávána ramena nebo tažně. S takovýmto „zvětšováním keřů“ vyvstala potřeba další opory. Nejprve se přidávaly druhé kolíky, jednotlivé keře se rozrůstaly do stran a při poměrně hustém sponu si vzájemně překážely. Proto se začaly budovat opěrné konstrukce typu nejrůznějších drátěnek: krajové a středové sloupky spojené několika dráty vedenými nad sebou. Se zapěstováním kmínků byla spojena obava z pomrzání oček, pakliže budou tak vysoko, že nebude možné je přikrývat půdou. Zpočátku byly kmínky nízké, tak nanejvýš do necelého půl metru. Takovým způsobům vedení se říká nízké vedení. A právě zde se výtečně uplatnil pan Guyot se svým vedením typu krátký čípek a tažeň, ovšem v jeho případě byl tažeň umístěn ve výšce asi 20 cm nad povrchem půdy. Ale jeho princip je stejně použitelný i u způsobů středního vedení, kde vrchol kmínku bývá ve výšce 60 – 80 cm a také u způsobů vysokého vedení s výškou kmene 90 – 120 cm. Dokonce i u závěsných tvarů s výškou kmenů až do 2 m se tento princip uplatní.

A kde se v tomto přehledu vývoje historicky nacházíme?

Někde mezi první a druhou světovou válkou. V té době se v Německu vyvinulo Rýnsko-hessenské vedení, vrcholový tvar, nejčastěji ve sponu 2 x 1 m, s jedním nebo dvěma kmínky střední výšky a dvěma tažni, které se pomocí dvou vodících drátů ohýbaly do vyšších nebo nižších oblouků. V té době už se k obdělávání půdy používala mechanizace k orbě, k zapravování průmyslových hnojiv a také k aplikaci chemických prostředků na ochranu před chorobami a škůdci (také chemický průmysl začínal mít svůj boom). Aby se traktory vešly do řádků, bylo nutno přejít na širší meziřadí. Tím se snížil počet keřů na hektar a k dosažení požadovaných výnosů bylo potřeba keře více zatěžovat. Tak došlo k rozvoji vysokých tvarů, stále se stejným principem pana Guyota: čípek pod tažněm nebo před plodonosným čípkem na kordonech.

A jsou vhodnější vysoké nebo nízké oblouky?

I oblouky tvořené tažni prošly svým vývojem. Nejprve se prudce ohýbaly dolů a společně se svazovaly na kmeni – vytvářely „srdíčko“. Tak se také toto vedení označovalo: srdcový řez. Nevýhodou bylo rozmístění letorostů blízko sebe, jejich překrývání. Výsledkem byly husté keře, což přispělo k rozšíření houbových onemocnění. Později se srdíčko pootevřelo, místo něj se na každou stranu keře vyvázaly z tažňů vysoké oblouky. Následovalo snižování oblouků – to už bylo v době, kdy se už nekladl důraz na vysoké výnosy a konečně se upřednostňoval požadavek na vyšší kvalitu hroznů, což se koneckonců následně objevilo i v kvalitách vín. To už jsme po roce 1989. V současné době jsou požadavky na řez kromě vysoké kvality hroznů ovlivněny tím, že ve velkých výsadbách se používají mechanické sklízeče, kombajny. A proto je nutné hrozny umístit přibližně stejně vysoko od země, keře mají být vzdušné, nezahuštěné. Proto se v mnohých vinicích přechází na tvar označovaný „plochý tažeň“, který se vyvazuje vodorovně. Někteří velcí producenti hroznů upřednostňují právě tento tvar.

To ale neznamená, že je tím „jediným správným“. Takový totiž neexistuje. Každý pěstitel se po několika letech sám dopracuje v rozhodnutí, který tvar mu vyhovuje nejlépe, podle toho, co od hroznů očekává, jakou má výměru vinice nebo kolik keřů na zahrádce.

výběr z naší tvorby
pokračování článku

Kordony

A jaké je uplatnění kordonových tvarů?

U kordonů je široký výběr možností, které je vhodné využívat zvláště malými pěstiteli na „hobby“ viničkách nebo na zahrádkách. Samozřejmě kordony se dají nařezávat na nízkém, středním a vysokém vedení, stejně jako vrcholové tvary. Lze z nich tvarovat celé stěny, například k zakrytí nevzhledné stěny stodoly, k rozdělení prostoru apod. Je možné z nich vytvořit loubí, které může dominovat celému prostoru. A nejlepší využití kordonová ramena pochopitelně najdou na pergolách. Jistě je romantické posedět pod pergolou, kde vám nad hlavou visí dozrávající hrozny nějaké stolní odrůdy a dát si skleničku vína. Viz následující obrázky:

Uplatnění kordonových tvarů

Uplatnění kordonových tvarů

Uplatnění kordonových tvarů

Řez na kordonech je pracnější, protože se řežou střídavě zásobní a plodonosné čípky (už víme jak a proč), je nutné více přemýšlet, kde a jak říznout a také vyžadují více pozornosti během vegetace. Základním problémem prostorových tvarů je nebezpečí, že budou příliš zahuštěné a -jak už jsme zmiňovali - houbové choroby tam budou mít lepší podmínky k šíření. Na toto je potřeba při řezu myslet. A když je řez dokončen, je dobré se znovu zamyslet nad jeho zatížením, zkontrolovat, kolik jsme vlastně ponechali oček s přihlédnutím k vitalitě keře, a případně ještě některé čípky odstranit.

Vysoké vedení

Také jste zmiňovala závěsné tvary, co to je?

To je zvláštní kategorie tvarů pro vysoké vedení, kdy kmínek je veden až k vrcholu sloupků tvořících opěrnou konstrukci, takže celá zelená hmota keřů včetně hroznů visí dolů. Příkladem je tvar zvaný jednoduchá záclona, což je krátké kordonové ramínko, na kterém se nařezávají čípky. Složitějším tvarem je dvojitá záclona, někdy označovaná GDC, která na řádku tvoří dvě za sebou visící plochy. Do našich klimatických podmínek se však příliš nehodí. Zvláštním tvarem je vertikálně vedený kordon, mezi vinaři označovaný Vertiko. Jde o svislé rameno, na kterém se nařezávají tři patra se čtyřmi dvouokými čípky. Toto vedení bylo jednu dobu hodně rozšířené, ukázalo se však, že pro velké plochy příliš vhodné není. Hodí se však, jako všechny kordonové tvary, do zahrádek, kde pěstitelé mají dostatek času se mu věnovat.

výběr z naší tvorby
pokračování článku

Řez prakticky

Myslím, že už jsme dostatečně teoreticky připraveni, abychom mohli říznout...

Začneme řezem plodného keře s využitím principu Guyotova řezu na vrcholovém tvaru. (Jak se provádí řez mladých keřů, aby bylo dosaženo žádaného tvaru, si necháme zase na jindy.)

Nejprve si keř dobře prohlédneme, uvědomíme si zvolený způsob vedení, který máme dodržet, a zvolené zatížení. Jako v jiných oborech, i zde platí: dvakrát měř, jednou řež. Nebo raději měř i třikrát. Pokud můžeme využít loňský zásobní čípek, je práce celkem jednoduchá. Horní výhon na něm zakrátíme do požadované délky podle zvoleného zatížení a spodní zakrátíme na dvě očka. Loňský tažeň za čípkem odřízneme a tvůrčí činnost je hotova. Řez nůžkami na jednoletém dřevě obecně vedeme alespoň 3 cm za očkem, nejlépe v polovině internodia. Řez nůžkami na veškerém starším dřevě provádíme na větevní kroužek; jsou-li řezné rány velké a je-li jich na keři víc, doporučuje se je ošetřit podobně jako u ovocných stromů. Řezné rány totiž mohou být vstupní cestou jedné ošklivé dřevokazné houby (ESCA), která se rozšiřuje především ve starších vinicích.

Není-li možné zásobní čípek využít k řezu, je nutné výhon, ze kterého má být tažeň, nejprve vybrat. Musí to být výhon dobře vyzrálý, nepoškozený, dostatečně dlouhý a přiměřeně silný (příliš silné výhony se budou při ohýbání lámat). A co je nejdůležitější: z těch několika potenciálních budoucích tažňů vybereme ten výhon, který je nejblíže kmeni. Morfologicky pod ním (nebo před ním – záleží na tom, jak pořadí výhonů vnímáme) potřebujeme výhon, který již nemusí být tak ideální, ze kterého nařežeme dvouoký zásobní čípek. Viz Následující obrázek:

Úhel vedení nůžek na jednoletém a starším dřevě

Z minula také víme o důležitosti dvouletého dřeva pro produkci hroznů. Jak se to projeví při řezu?

Ono je to trošku složitější, než jsem minule naznačila. V očkách na jednoletém dřevě se v loňském roce vyvinula pletiva, z nichž budou (při dobrém odkvetení) v letošním roce hrozny. V omezené míře se tato pletiva mohou vyvinout i na letorostech ze spících oček (jak se v poslední době uvádí v odborné literatuře), pokud byly splněny požadavky na dostatečné osvětlení. Protože však do oček nevidíme, raději zůstaneme u základního, dlouholetou zkušeností potvrzeného pravidla, že výhony pro tažně nebo pro plodonosné čípky mají vyrůstat z dvouletého dřeva.

Postřik

V tomto měsíci můžeme vidět horlivé pěstitele, jak běhají po svých zahrádkách se zádovým postřikovačem a postřikují stromy. Jak je tomu u révy?

Problematika ochrany vinice před chorobami a škůdci je velmi komplikovaná a vinaři zabírá čtvrtinu až třetinu veškeré jeho práce. A navíc, jsou možné různé způsoby ochrany révy podle toho filozofického náhledu pěstitele na životní prostředí: klasická ochrana, integrovaná ochrana a bioochrana. Podrobněji to vysvětlím později, teď zpět k zimnímu nebo lépe: předjarnímu postřiku. U révy má smysl ho provádět jen na ochranu proti škůdcům, kteří škodí hned na začátku vegetace, především roztoči. Většinou přezimují na jednoletém dřevě v okolí oček nebo v očkách. Takovýto postřik se provádí v předjaří, na konci února nebo spíše na začátku března, v době, kdy je réva ještě v postdormanci. Nejčastěji se používají přípravky na bázi síry, v poměrně vysokých koncentracích – asi 3% roztok, (např. Sulka, Kumulus). Také je možné použít přípravky na olejové bázi (např. Oleoekol, Aliekol). Ošetření révy lze spojit s předjarním ošetřením ovocných stromů, jak se lidově říká: „z jedné vody načisto“ lze jedním přípravkem ošetřit obojí.

A nějaký ekologicky šetrnější způsob ochrany?

Je možné nasadit do vinice predátora těchto a podobných škůdců – dravého roztoče jménem Typhlodromus pyri, který je v přípravku Biolaagens – TP. Predátor se živí škůdci a zároveň s nimi vytváří rovnováhu, protože si jich část vždy ponechá, aby se mu potrava domnožila. Přežívá za suchého a chladného počasí. Jediné, na co je citlivý, je používání některých přípravků proti houbovým chorobám, především na bázi mankozebu (např. Dithane). Protože se také používá k likvidaci škůdců ovocných stromů, výrobci postřiků vždy na obalech uvádějí způsoby využití přípravku, aby nedošlo k poškození populace tohoto užitečného dravého roztoče. Predátor umí zcela nahradit aplikaci přípravků proti roztočům.

Pokud jsem ryzí amatér a troufám si spíše jen na okopávání a sklizeň, mohu se obrátit na odborníky, aby mi v předjaří pomohli révu ostříhat?

Na Moravě, v polohách, kde se révě daří, má alespoň malou viničku každý a neví-li, jak na řez, tak mu soused poradí, takže firma není potřeba. V Čechách je ve srovnání s Moravou velice málo vinic, takže by se řezem žádná firma neuživila. A pokud by se nějaká firma na řez révy specializovala a prováděla jej takříkajíc „na klíč“, tak bude jistě nabízet své služby těm, kteří obhospodařují tak mnoho hektarů, že sami na řez nestačí. Ale poradit se můžete u majitele nejbližší vinice, jistě Vám tuto činnost na několika keřích rád předvede. Zkušenost však člověk získá vlastním prováděním této práce.

V březnu nebudeme sedět za kamny, ale prozkoumáme klimatické podmínky, zeměpisné a místopisné podmínky a také se blíže seznámíme s půdou.

© Hanka Synková a © Ludmila Svobodová

výběr z naší tvorby
pokračování článku

Slovníček použitých odborných výrazů

  • zatížení keře – počet oček ponechaných na keři po řezu
  • řez – odstraňování nežádoucích částí keře
  • krátký řez – čípek o dvou až pěti očkách (plodonosné dřevo)
  • zásobní čípek – dvouoký čípek, zásoba výhonů pro využití pro následující řez podle principu Guyotova řeru
  • plodonosné dřevo – jednoleté dřevo s očky, (v předchozí vegetaci to byly zelené výhony), s předpokládanou produkcí hroznů
  • dlouhý řez – tažně o délce šest a více oček
  • tažeň – jednoletý výhon s více očky, jeho konec se uvazuje
  • princip Guyotova řezu – dvouoký zásobní čípek morfologicky umístěný pod plodonosným dřevem
  • vrcholový tvar – tvar keře zakončený tažněm nebo více tažni
  • kordonový tvar – tvar keře s ramenem nebo rameny ze starého dřeva
  • závěsné tvary – tvary s výškou kmene až na vrchol opěrné konstrukce, letorosty visí dolů
  • drátěnka – opěrná konstrukce pro jeden řádek výsadby révy, tvořená sloupky a mezi nimi umístěnými dráty
  • predátor – užitečný organizmus živící se škůdci, nahrazuje chemickou ochranu


fotogalerie k článku
Zdravé očko na jednoletém dřevě musí být na řezu zelené, nikoli hnědé. Poškozené očko mrazem. Princip Guyotova řezu.Zmlazovací princip.
Zobrazit galerii!


přidejte sem svůj příspěvek

Něco Vám není jasné? Zeptejte se na to ostatních. Určitě Vám pomohou.
K zeptání použijte tento formulář.


Nadpis / Dotaz
Jméno
E-mail
Dokažte, že jste člověk a napište sem číslicemi číslo patnáct.
Sdělení

Všechna políčka formuláře je třeba vyplnit!
E-mail nebude nikde zobrazen.


příběhy k článku

Kalendář pro vinaře - únor

Matoušek Milan

Omlouvám se, že se ptám na(možná),základní způsob ošetřování révy:je-li na kerích revy od r.2019 nasazen dravý roztoč Typlodromus,mělo by se provádět ošetření Sulkou? Moc děkuji za odpoved. Matoušek Milan, Opava

Počet odpovědí: 0 | Stálý odkaz | Odpovědět


Suchá skvrnitost listů bobkovišně
<< PŘEDCHOZÍ PŘÍSPĚVEK
Kalendář pro vinaře - listopad
NÁSLEDUJÍCÍ PŘÍSPĚVEK >>
Témata

    Zajímavé články

    nové příběhy

    Dírky v listech bobkovišně 14 dnů po zasazení

    Zahradník

    Jsem si docela jistý, že je to buď bakteriální nebo houbová skvrnitost listů. Navrhuji nechat to, protože rostliny mohou tento problém překonat samy. Primární příčinou jsou příznivé povětrnostní podmínky pro skvrnitost listů. Pokud je to moc špatné a rostliny mají napadeno více než 30 % listů, pak by mohl být dobrý nápad použít fungicid, například LOVELA MERPAN 80 WP.

    Počet odpovědí: 0 | Stálý odkaz | Odpovědět

    Dírky v listech bobkovišně 14 dnů po zasazení

    Blanka

    Dobrý den, 14 dnů po zasazení se objevily dírky v listech bobkovišně a některé listy žloutnou.
    Bude potřeba nějaký postřik?
    Děkuji

    Počet odpovědí: 1 | Zobrazit odpovědi | Stálý odkaz | Odpovědět

    Kalendář pro vinaře - duben Pomrzlá réva

    Zdeněk Vanduch

    Děkuji moc za radu. Réva byla naroubovaná a výhonky vyrůstají nad roubem. Takže je to dobré. Nechám ten nejsilnější a ostatní asi vyštípnu. Jsem moc rád. Je to druhá sazenice, první zakoupená v zahradnictví Spomyšl zimu nepřežila. A to u nás na Valašsku žádná nebyla.
    Ještě jednou moc děkuji. Zdeněk z Valašska.

    Počet odpovědí: 0 | Stálý odkaz | Odpovědět

    novinky a zajímavosti

    Chcete odebírat naše novinky?


    Dokažte, že jste člověk a napište sem číslicemi číslo patnáct.